Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států podle odhadu ministerstva obchodu ve třetím čtvrtletí vzrostl v anualizovaném vyjádření o 4,3 %. Oproti druhému kvartálu tak tempo růstu zrychlilo z 3,8 % a zároveň výrazně předčilo očekávání trhu. Analytici oslovení agenturou Reuters totiž počítali se zpomalením na 3,3 %.
Čísla přicházejí se zpožděním, protože jejich publikaci narušilo dočasné omezení činnosti federálních úřadů – takzvaný shutdown. I v takto „opožděném“ vydání ale data posloužila jako důležitý signál o tom, jak odolná zůstává největší ekonomika světa navzdory rostoucím nákladům domácností a nejistotám v závěru roku.
Motor růstu: spotřebitel a jednorázový efekt elektromobilů
Klíčovým faktorem zrychlení byly spotřebitelské výdaje. Ty se ve třetím čtvrtletí zvýšily o 3,5 %, zatímco ve druhém rostly o 2,5 %. K lepšímu výsledku přispěly mimo jiné i nákupy elektromobilů před koncem části daňových úlev na konci září. Jinými slovy: část poptávky se mohla „přetáhnout“ dopředu, aby domácnosti stihly výhodnější podmínky.
To zároveň naznačuje, že část výkonu ekonomiky může být do jisté míry dočasná. Pokud byla část nákupů urychlena administrativní změnou, může se následně projevit slabší dynamika v dalších měsících.
„Bylo to dobré čtvrtletí, ve čtvrtém čtvrtletí to však nebude pokračovat. Rozpočty domácností jsou napjaté,“ uvedl profesor ekonomie Brian Bethune z Boston College.
Konec roku ve znamení ochlazení a dopadů shutdownu
Reuters zároveň upozorňuje, že ekonomická aktivita na konci roku zřejmě slábne. Důvodem mají být rostoucí životní náklady, které tlačí na domácí rozpočty, a také negativní dopady shutdownu. Ten se typicky promítá nejen do fungování státní správy, ale i do nálady firem a spotřebitelů, a v důsledku i do investičních či nákupních rozhodnutí.
Výhled do dalších kvartálů proto zůstává opatrný. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tento měsíc odhadla, že tempo růstu americké ekonomiky letos zpomalí na 2,0 % z loňských 2,8 %. V příštím roce pak čeká další zvolnění na 1,7 %.
Fed už reaguje: snížení sazeb a politický tlak
Do obrazu ekonomiky promlouvá i měnová politika. Americká centrální banka (Fed) tento měsíc snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50–3,75 %. Krok má ekonomiku podpořit, zároveň ale naznačuje, že centrální bankéři vnímají riziko zpomalování.
Téma úroků navíc nabírá politický rozměr. Prezident Donald Trump opakovaně kritizuje šéfa Fedu Jeroma Powella za podle něj pomalé snižování sazeb. V projevu v Kongresu pak uvedl, že příští šéf centrální banky bude někdo, kdo věří ve výraznější redukci úroků. Powellův mandát končí v květnu a Trump avizoval, že jméno nástupce oznámí na začátku příštího roku.
Co si z dat odnést
Třetí čtvrtletí ukazuje, že americká ekonomika dokáže v určitých podmínkách růst rychleji, než trh čeká, a že spotřebitel zatím zůstává klíčovým pilířem. Současně ale sílí signály, že tento obraz nemusí být trvalý: jednorázové stimuly, napjaté rozpočty domácností a doznívající dopady shutdownu mohou ve čtvrtém kvartálu i na přelomu roku přinést střízlivější tempo.
Zdroj: patria.cz