Trump chce roční strop ve výši 10 % na úroky z kreditních karet. Banky varují před vedlejšími dopady
Prezident Donald Trump znovu oživuje předvolební slib, který může výrazně zasáhnout americký trh s kreditními kartami. Na své sociální síti uvedl, že chce zavést roční strop ve výši 10 % na úrokové sazby u kreditních karet. Podle něj už „americká veřejnost nebude okrádána“ sazbami ve výši 20 až 30 %, které jsou na trhu běžné.
Kolik dnes lidé platí a co by strop změnil
Průměrné úrokové sazby u kreditních karet se podle údajů centrální banky a oborových zdrojů v poslední době pohybují zhruba mezi 19,65 % a 21,5 %. V uplynulém roce sice mírně klesly spolu se snižováním základních sazeb, stále ale zůstávají blízko nejvyšších hodnot od doby, kdy regulátoři začali úroky systematicky sledovat v polovině 90. let.
Analýzy, které se k Trumpovu návrhu vracely už při jeho dřívějším oznámení, odhadují, že strop 10 % by mohl domácnostem ušetřit až 100 mld. $ (2 000 mld. Kč) ročně na úrocích. Zároveň ale připouštějí, že by se banky a kartové společnosti snažily část výpadku kompenzovat jinak.
Nejasná cesta: exekutivně, nebo zákonem?
Zatím není jasné, jakou právní cestou chce Bílý dům strop prosadit. Trump ve svém příspěvku neuvedl, zda počítá s exekutivním krokem, nebo s legislativou v Kongresu. Naznačil pouze, že by opatření rád viděl v platnosti k 20. lednu, tedy rok po nástupu do úřadu.
Republikánský senátor Roger Marshall uvedl, že s prezidentem o tématu mluvil a že chce připravit návrh zákona s jeho „plnou podporou“. Podle Marshalla má opatření pomoci „snížit náklady pro americké rodiny“ a zkrotit podle něj příliš agresivní praktiky poskytovatelů karet.
Tvrdý odpor finančního sektoru
Banky a kartové firmy reagovaly odmítavě, a to i přesto, že finanční sektor patřil v posledních letech mezi důležité politické spojence republikánů. Americká bankovní asociace a další skupiny ve společném stanovisku varovaly, že cenový strop může mít opačný efekt, než zamýšlí.
„Pokud by byl zaveden, tento strop by pouze vytlačil spotřebitele k méně regulovaným a dražším alternativám,“ uvedly bankovní organizace.
Argument je jednoduchý: pokud se úvěr z karet stane pro část klientů z pohledu bank „neekonomickým“, mohou se lidé přesunout k rizikovějším formám financování mimo hlavní bankovní dohled.
Úspory ano, ale co odměny a dostupnost?
Odborníci zároveň upozorňují, že i kdyby odvětví zůstalo ziskové, strop by pravděpodobně vedl k omezování benefitů. Kreditní karty jsou v USA často spojeny s odměnami, body, cashbackem či cestovními výhodami. Pokud se výrazně sníží příjem z úroků, část těchto programů může být zredukována nebo přeskládána tak, aby více vydělávaly na poplatcích či přísnějších podmínkách.
Politika napříč stranami: Sanders, Hawley i Ocasio-Cortez
Myšlenka stropu navíc není výhradně Trumpova. V Kongresu se objevují návrhy z obou stran spektra. Senátoři Bernie Sanders a Josh Hawley už dříve představili plán na okamžité zastropování na 10 % po dobu pěti let a snaží se využít politického momentu k prosazení širší podpory. Podobné návrhy se objevily i ve Sněmovně reprezentantů, včetně iniciativy kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortez a republikánky Anny Pauliny Luny.
Kontrast s deregulací a „přátelským“ přístupem
Návrh přichází v době, kdy je Trumpova administrativa vnímána jako vstřícná k finančnímu průmyslu. V minulosti například Capital One čelila jen malému odporu při dokončení akvizice a fúze se společností Discover Financial, která vytvořila největšího vydavatele kreditních karet v zemi. Zároveň se mluví o oslabení role úřadu Consumer Financial Protection Bureau, jenž má dohlížet na férové praktiky vůči spotřebitelům.
Právě proto je Trumpův tlak na strop 10 % pro řadu pozorovatelů překvapivý: může přinést rychlou úlevu dlužníkům, ale zároveň otevírá otázku, zda jde o promyšlenou regulaci, nebo o politicky atraktivní gesto, u nějž se teprve ukáže, jakou podobu skutečně získá.
Zdroj: yahoo.com