Trhy na konci roku znejistěly: technologické akcie brzdí vybírání zisků
Poslední dny roku přinášejí na finanční trhy typickou směs nižší likvidity a zvýšené citlivosti na zprávy. Pondělní seance v USA skončila v červených číslech a hlavní roli hrály technologické tituly, u nichž investoři po silném růstu přistoupili k vybírání zisků. Týká se to zejména firem navázaných na boom umělé inteligence, kde se na Wall Street stále častěji řeší otázka, jak rychle se masivní investice do infrastruktury skutečně promítnou do ziskovosti.
USA: pokles indexů a výkyvy napříč aktivy
Index Dow Jones klesl o 0,51 % na 48 461,93 bodu, širší S&P 500 oslabil o 0,35 % na 6 905,74 bodu a technologický Nasdaq Composite odepsal 0,50 % na 23 474,35 bodu. Index volatility VIX vzrostl o 4,41 % na 14,20 bodu, zatímco výnos desetiletých vládních dluhopisů USA mírně klesl na 4,111 %.
Výrazný pohyb byl vidět i na komoditách. Ropa zdražila zhruba o dvě procenta, ale drahé kovy zažily prudký výprodej: zlato spadlo o 4,4 % a stříbro o 8,8 %. Bitcoin se na konci dne držel na 87 260 $ (1 745 200 Kč), což naznačuje, že část investorů zatím nevidí důvod k panice ani u rizikovějších aktiv.
Evropa a Praha: spíše kosmetické pohyby, obranné tituly pod tlakem
Na evropských burzách se investoři na jednotném směru neshodli, změny ale zůstaly nevýrazné. Panevropský STOXX Europe 600 přidal 0,09 % na 589,25 bodu, britský FTSE 100 mírně ztratil a německý DAX i francouzský CAC 40 nepatrně posílily. V pozadí trhu se dál řeší scénář možného uvolnění geopolitického napětí, který se promítá do slabší výkonnosti obranného sektoru.
Pražská burza před koncem roku ustoupila z předchozích maxim. Index PX klesl o 0,28 % na 2 664,86 bodu a obchodování doprovázela podprůměrná aktivita, což je pro závěr prosince typické.
AI jako motor čipového byznysu: Bank of America sází na bilionový trh
Výhled do roku 2026 zůstává v jednom bodě překvapivě konzistentní: umělá inteligence dál táhne investice i očekávání. Analytik Bank of America Vivek Arya odhaduje, že globální polovodičový trh v roce 2026 vzroste o zhruba 30 % a poprvé překročí 1 bilion $ (20 bilionů Kč) ročních tržeb. Klíčem má být další rozšiřování AI infrastruktury, tedy datových center, akcelerátorů a souvisejících dodavatelských řetězců.
NVIDIA a SoftBank potvrzují chuť utrácet za infrastrukturu
Do stejného příběhu zapadá i firemní dění. NVIDIA oznámila, že naplnila dřívější dohodu a koupila akcie Intelu za 5 miliard $ (100 miliard Kč). SoftBank Group pak potvrdila akvizici společnosti DigitalBridge za 4 miliardy $ (80 miliard Kč), která zapadá do strategie budování infrastruktury pro další vlnu AI služeb.
Co mohou trhy sledovat dál: data z nemovitostí i zápis z Fedu
Krátkodobě se pozornost může stočit k americkým statistikám z rezidenčního trhu (FHFA a S&P/Case-Shiller), k indexu nákupních manažerů pro oblast Chicaga a večer také k zápisu z posledního jednání americké centrální banky. Na konci roku často stačí i drobný impuls, aby se ceny na chvíli vychýlily výrazněji, než by odpovídalo běžné likviditě.
Bonus: zásnubní prsten už není automaticky „mužská platba“
Změny se nedějí jen na burzách, ale i v domácích rozpočtech. Prosinec je podle serveru The Knot celosvětově nejčastějším měsícem žádostí o ruku, zároveň však slábne tradiční představa, že zásnubní prsten musí bez debat zaplatit muž. V USA je podle DatingAdvice.com 70,6 % žen připraveno na prsten finančně přispět nebo jej uhradit celý, což odráží realitu domácností s dvojím příjmem.
„Se silnějším postavením žen na trhu práce jsou páry otevřenější vůči vnímání prstenu jako společné investice,“ vysvětluje sexuoložka Natassia Millerová, zakladatelka koučovací společnosti Wonderlust.
Pragmatismus je zřejmý i v číslech: průměrná cena zásnubního prstenu se podle The Knot pohybuje kolem 5 200 $ (104 000 Kč). V době, kdy část domácností řeší napjaté rozpočty, si ale prsten drží silnou symbolickou hodnotu, a tak páry častěji volí kompromis: zachovat význam okamžiku, ale rozdělit náklad tak, aby dával smysl z hlediska jejich společných financí.
Zdroj: investicniweb.cz