Roky si odkládáte na důchod, budujete „polštář“ v penzijním plánu 401(k) nebo na IRA a pak stačí jediný přehlédnutý papír, aby peníze po vaší smrti skončily u někoho jiného, než jste chtěli. Nejde o závěť ani o notářské zápisy, ale o mnohem prozaičtější věc: určení příjemce (beneficiary designation) přímo u účtu.
Právě to je častá past zejména v USA. Majitel účtu se rozvede, znovu se ožení, narodí se mu dítě, ale v systému finanční instituce zůstane staré jméno. A protože u těchto účtů má určení příjemce obvykle přednost před závětí, mohou úspory odejít „správně“ podle formuláře, ale „špatně“ podle rodinné reality.
Jedno neaktuální jméno může přesměrovat celoživotní úspory – třeba i 300 000 $ (6 000 000 Kč) – mimo plán, který jste měli v hlavě i na papíře v závěti.
Proč má formulář často větší sílu než závěť
Penzijní účty typu 401(k) a IRA byly navrženy tak, aby se předávaly rychle a zpravidla mimo dědické řízení. To je výhoda: dědic se může k penězům dostat bez dlouhých průtahů. Jenže stejný mechanismus je i riziko. Když je příjemce vyplněn špatně nebo už neodpovídá vašim vztahům, po smrti se to obvykle nedá jednoduše „opravit“.
Finanční instituce se řídí smluvní dokumentací účtu. Soudní spory nebo rodinné dohody sice existují, ale bývají drahé, nejisté a často neuspějí. Závěť lze napadat, doplňovat a měnit. Určení příjemce je v praxi mnohem „tvrdší“.
Co se stane, když příjemce vůbec není uveden
Pokud u účtu není vyplněn žádný příjemce, nastupují pravidla konkrétního plánu a zákonné pořadí. Často se peníze přesunou do pozůstalosti a pak se řeší v rámci dědického řízení, případně se použije výchozí hierarchie (typicky manžel či manželka, poté děti a další příbuzní). To může být v přímém rozporu s tím, co jste zamýšleli – například pokud jste dlouhodobě odloučení, ale formálně stále v manželství.
Daňové a praktické dopady pro dědice: nejsou všichni na stejné startovní čáře
Rozdíl mezi manželem/manželkou a ostatními dědici bývá zásadní. U amerických účtů může mít manžel či manželka výhodnější možnosti převodu a načasování výběrů, zatímco děti nebo jiní příbuzní se často dostanou do režimu, kdy musejí peníze vybrat v přísnějších lhůtách. To může znamenat vyšší daňovou zátěž a zbytečný tlak na rychlé rozhodování v době, kdy rodina řeší hlavně ztrátu.
U 401(k) navíc v některých situacích hrají roli práva manžela a případné vzdání se nároku. Pokud je rodinná situace složitější, může být rozumné sladit nastavení účtů s právníkem nebo finančním poradcem, aby formální dokumenty odpovídaly realitě.
Jak se vyhnout nejdražší chybě: jednoduchá rutina, která chrání rodinu
Kontrola jednou za dva až tři roky (a vždy po velké změně)
Nejbezpečnější je nastavit si návyk: zkontrolovat příjemce u všech penzijních a investičních účtů každé dva až tři roky a okamžitě po událostech jako sňatek, rozvod, narození dítěte, úmrtí v rodině nebo výrazná změna vztahů. Nejde o nedůvěru, ale o prevenci.
Primární i náhradní příjemce: plán B rozhoduje
Uveďte nejen hlavního příjemce, ale také náhradního pro případ, že hlavní osoba zemře dříve než vy nebo dědictví odmítne. Bez náhradní varianty se účet může dostat do výchozího režimu plánu a výsledkem může být zdlouhavější převod i více konfliktů.
Uchovejte kopie a ověřte stav po převodech
Při převodu účtu k jiné instituci nebo při „rolloveru“ nemusí staré nastavení příjemců automaticky platit. Po každé takové změně si vyžádejte potvrzení, že je určení příjemce opravdu zaneseno. Kopie formulářů a přístupové údaje uložte tak, aby je pozůstalí dokázali dohledat.
Většina rodinných sporů o peníze nezačíná chamtivostí, ale zmatkem. Právě proto může mít „obyčejný“ formulář u penze větší váhu než slavnostní závěť. A právě proto stojí za to mu jednou za čas věnovat deset minut – dřív, než bude pozdě.
Zdroj: yahoo.com