Výhled pro rok 2026 se na první pohled tváří povzbudivě: ekonomiky by měly těžit z odeznívání nejtvrdších inflačních tlaků a z pozvolného uvolňování měnové politiky. Jenže právě ve chvíli, kdy se makro zlepšuje, často roste ochota investorů riskovat – a s ní i zranitelnost trhů vůči nepříjemným překvapením. Navíc přetrvává jeden mimořádně silný motor: umělá inteligence.
Makro: měkčí přistání jako základní scénář
Po období zvýšených sazeb a zpřísněných finančních podmínek vstupují vyspělé ekonomiky do roku 2026 s nadějí na „měkčí přistání“. Pokud se potvrdí trend stabilizace inflace a postupného zpomalování růstu cen, otevře se prostor pro nižší sazby a levnější financování firem i domácností. To bývá kombinace, která akciím i úvěrovým trhům přeje.
Zároveň ale platí, že lepší makro samo o sobě negarantuje klid. Trhy už část optimismu obvykle promítnou do cen předem – a pak stačí málo, aby se sentiment zlomil.
AI jako tahoun i zkouška reality
Nejsilnějším příběhem posledních let zůstává AI. Investoři sledují, zda se masivní investice do čipů, cloudu a datových center promění v udržitelný růst zisků. Jenže s rostoucími valuacemi sílí i otázka, kde leží vrchol cyklu: zda jsme stále ve fázi budování infrastruktury, nebo už na prahu vystřízlivění, kdy se začne tvrdě počítat návratnost.
Klíčové téma roku 2026: trhy budou víc než dřív rozlišovat mezi „AI příběhem“ a firmami, které umí AI monetizovat.
V praxi to může znamenat větší výkyvy uvnitř technologického sektoru: vítězové s reálnými cash flow se mohou držet, zatímco části trhu postavené hlavně na očekáváních mohou být zranitelnější.
Inflace sice může působit zkroceněji než v předchozích letech, ale riziko druhotných vln nezmizelo. Do cen mohou promlouvat mzdy, služby, náklady na energie i narušené dodavatelské řetězce. Pro investory to není akademická debata: i malé překvapení směrem nahoru může změnit očekávání ohledně sazeb a přecenit dluhopisy i akcie.
Symbolicky to připomíná i zvýšený zájem o „tvrdá aktiva“. Když se mluví o rekordech drahých kovů, není to jen spekulace, ale i pojistka proti tomu, že cenová stabilita nebude samozřejmostí. Například hranice 4 500 $ (90 000 Kč) za unci (28,35 g) zlata už není jen titulkem, ale signálem nálady na trzích.
Volby a politika: nejistota, která umí pohnout trhem
Rok 2026 přináší i politická témata – včetně volebních cyklů, které typicky zvyšují nejistotu kolem regulace, daní, výdajů a obchodní politiky. Investoři budou citliví na signály, zda se vrátí tlak na cla a protekcionismus, nebo naopak převaží snaha o stabilnější pravidla hry.
V pozadí zůstává také dluh. V době, kdy jsou veřejné finance napjaté, může trh dlouho „přimhouřit oči“ – a pak reagovat skokově. Debata o americkém dluhu kolem 35 bilionů $ (700 bilionů Kč) se tak může kdykoli vrátit na titulní stránky a promítnout se do výnosů i kurzu dolaru.
Co z toho plyne pro investory
Pro rok 2026 se rýsuje paradox: makro může být příznivější, ale tržní riziko vyšší, protože ceny aktiv už stojí na ambiciózních očekáváních. V takovém prostředí bývá rozhodující disciplína, práce se scénáři a důraz na kvalitu – ať už jde o ziskovost firem, schopnost růst bez levných peněz, nebo odolnost vůči politickým a inflačním šokům.
Poznámka: Tento text má informativní charakter a nepředstavuje investiční doporučení.
Zdroj: patria.cz