Říjnové příměří mezi Washingtonem a Pekingem mělo zklidnit jednu z nejcitlivějších částí obchodní války: přístup k prvkům vzácných zemin. Přesto podle lidí z průmyslu i obchodních expertů zůstává americkým firmám cesta k části klíčových surovin stále přivřená. Čína sice v posledních týdnech posílila vývoz hotových produktů, ale dodávky samotných materiálů, bez nichž nelze v USA budovat vlastní výrobu, dál brzdí.
Hotové výrobky ano, strategické suroviny ne
Vzácné zeminy jsou nezbytné pro výrobu permanentních magnetů a celé řady moderních technologií – od spotřební elektroniky až po obranné systémy. Právě magnety a navazující komponenty jsou oblastí, kde se USA snaží o rychlé posílení domácích kapacit, aby snížily závislost na Číně. Peking však podle trhu uvolňuje především tok finálních výrobků, zatímco přístup k surovinám, které by umožnily výrobu přesunout či rozšířit v Americe, zůstává nejistý.
„Pokud jste americká společnost, některé materiály z Číny jednoduše nedostanete,“ popisuje situaci šéf výrobce magnetů Noveon Magnetics Scott Dunn a jako příklad zmiňuje dysprosium v kovové i oxidové formě.
Data ukazují pokles směrem do USA
Čínská celní statistika naznačuje, že napětí v praxi přetrvává. V listopadu dodávky vzácných zemin do Spojených států klesly o 11 % oproti říjnu. Zároveň ale celkový čínský export vzácných zemin a souvisejících produktů meziročně i meziměsíčně roste; jen v listopadu podle propočtů z celních dat stoupl oproti říjnu o 13 %. Jinými slovy: Čína vyváží více, ale ne nutně tam a v podobě, jakou americký průmysl potřebuje.
Čínské ministerstvo obchodu pokles do USA vysvětluje běžnými měsíčními výkyvy a zdůrazňuje závazek udržovat stabilitu dodavatelských řetězců. Zároveň připouští, že část žádostí byla schválena, zatímco dodávky s vazbou na vojenské odběratele zůstávají pod přísnější kontrolou.
Obavy z licencí a „obecných povolení“
Pro americké podniky je problémem nejen objem, ale i proces. Firmy se obávají zdržování exportních licencí a nejasných pravidel kolem takzvaných „obecných licencí“, které měly zjednodušit vývoz bez opakovaného schvalování. Podle zdrojů obeznámených s jednáním se USA a Čína stále nedohodly na klíčových detailech, jak přesně má uvolnění fungovat v praxi. Nejistota je o to větší, že se blíží vypršení šestiměsíčních dočasných licencí schválených v létě a řada žadatelů bude žádat o prodloužení současně.
Analytici upozorňují, že zvýšené dodávky hotových výrobků sice krátkodobě snižují riziko okamžitých výpadků výroby v automobilkách či technologických firmách, ale dlouhodobý cíl USA – vybudovat vlastní zpracování a výrobu magnetů – tím není naplněn. Výsledkem je paradox: trh se zatím nezastavuje, zároveň však roste závislost na finálních dovozech místo posilování domácího řetězce.
Evropa hlásí delší platnost povolení
Do obrazu nerovnoměrného uvolňování zapadá i evropská zkušenost. Evropská unie v prosinci oznámila, že Čína začala udělovat licence s delší platností, aby evropské firmy získaly stabilnější přístup ke vzácným zeminám. Pro americký průmysl je to další signál, že Peking může používat licenční politiku jako jemný, ale účinný nástroj ekonomického tlaku.
Z říjnové dohody tak zatím zůstává spíše příměří než definitivní obrat. A dokud bude tok surovin do USA kolísat a schvalování licencí zůstane neprůhledné, budou se americké firmy připravovat na scénář, že se pravidla mohou změnit ze dne na den.
Zdroj: patria.cz