Dodavatelské řetězce bývaly pro mnoho firem „neviditelnou“ infrastrukturou: fungovaly, zlevňovaly výrobu a umožňovaly rychlé doručení. Pandemie covidu ale ukázala, jak křehká je globalizovaná síť výrobců, přepravců, skladů a datových toků. A sotva se světová ekonomika z největšího šoku vzpamatovala, přišla další vlna tlaku: dramatický růst poptávky po čipech pro umělou inteligenci, datová centra a moderní elektroniku.
Co pandemie odhalila: rychlost ano, odolnost ne
Během covidu se problémy nešířily postupně, ale téměř současně napříč planetou. Výpadky se pak přelily od základních potřeb až k vysoce specializovaným komponentám. Na některých trzích chyběly zdravotnické pomůcky, ochranné prostředky i zdánlivé maličkosti typu toaletního papíru. Z hlediska průmyslu však nejvíc zabolel nedostatek polovodičů, který na měsíce brzdil automobilky, výrobce spotřební elektroniky i IT sektor.
„Dodavatelské řetězce jsou opravdu záludné,“ shrnul výstižně jeden z nejcitovanějších výroků z průmyslu posledních let.
Firmy si uvědomily, že extrémní optimalizace nákladů a skladů „na doraz“ má stinnou stránku: stačí jediný uzel, který se zadrhne, a dominový efekt je nevyhnutelný. Vedle pandemie se do rizikového mixu přidaly i další faktory – války, inflace, výkyvy cen energií a nepravidelnosti v dopravě.
Čipy jako nové „ropné“ zboží digitální éry
V roce 2025 mají globální prodeje polovodičů podle oborových statistik dosáhnout 700,9 mld. $ (14 018 mld. Kč). Pro odvětví je to nejen rekordní úroveň, ale také mezikrok k ambiciózní metě 1 bilion $ (20 000 mld. Kč) ročně okolo roku 2030. Tahounem už nejsou jen telefony či počítače, ale především čipy pro AI, masivní výpočetní infrastruktura datových center, automobilová elektronika a rostoucí počet zařízení připojených do sítí.
Problém je, že stejná dynamika, která trh pohání vpřed, zároveň zvyšuje tlak na kapacity, suroviny a logistiku. Stavba a rozběh moderních továren jsou extrémně nákladné a trvají roky. Jakmile se harmonogram zpozdí, napětí v dodávkách se vrací jako bumerang – a s ním i vyšší ceny a nejistota pro odběratele.
Nová rizika: cla, obchodní politika, energie a lidé
Výrobci a manažeři v polovodičovém průmyslu dnes často mluví o tom, že starý svět „levné globalizace“ skončil. Zásadní roli hraje geopolitika: exportní omezení, obchodní bariéry a snaha států přetáhnout výrobu „domů“ kvůli bezpečnosti. Do popředí se dostala cla a obchodní politika, které nutí firmy překreslovat mapy dodavatelů, přesouvat výrobu do nových lokalit nebo přepracovávat produkty tak, aby splňovaly podmínky lokálního původu komponent.
Vedle toho roste význam energetické bezpečnosti. Pokročilá výroba čipů i provoz datových center jsou energeticky náročné – a obavy, zda bude v klíčových regionech dostupná stabilní a cenově únosná elektřina, se mění z teoretického rizika na strategickou otázku.
Další překážkou je nedostatek talentů. Průmysl potřebuje nejen špičkové inženýry, ale i techniky pro provoz, specialisty na automatizaci, logistiku a kyberbezpečnost. Kdo zvládne vybudovat „potrubí“ lidí, získává konkurenční výhodu srovnatelnou s přístupem k technologiím.
AI jako tlak i lék: chytřejší plánování a logistika
Umělá inteligence má v příběhu dvojí roli. Na jedné straně je motorem poptávky po nejvýkonnějších čipech, a tím pádem i zdrojem napětí v dodávkách. Na straně druhé se sama stává nástrojem, který může dodavatelské řetězce zpevnit.
Firmy nasazují AI pro přesnější předpovědi poptávky, rychlejší rozpoznání výpadků u subdodavatelů a simulace scénářů „co když“. V dopravě a logistice pomáhá prediktivní analytika plánovat trasy tak, aby se zohlednila doprava, počasí i vytížení sítí. Výsledkem bývá rychlejší doručení, nižší spotřeba paliva a efektivnější využití nákladového prostoru – tedy úspory, které jsou v době drahých energií a volatilních cen obzvlášť cenné.
Dodavatelské řetězce v roce 2026: méně iluzí, více strategie
Nová realita globálních dodavatelských řetězců je tvrdší, ale také nabitá příležitostmi. Přesun části výroby blíže k odběratelům může zvýšit odolnost, zároveň však hrozí fragmentace trhu a další geopolitické tření. Vítězi budou ti, kdo dokážou skloubit diverzifikaci dodavatelů, strategická partnerství, investice do energetiky a systematickou práci s lidmi.
Jisté je jediné: éra, kdy byl dodavatelský řetězec jen „operativní detail“, skončila. Dnes je to frontová linie konkurenceschopnosti – a v době AI také jedna z nejrychleji se měnících částí podnikání.
Zdroj: yahoo.com