Díky ekvivalentů určitosti je možné analyzovat averzi vůči riziku. Tento ekvivalent se používá u hazardních her. Ekvivalent neurčitosti hazardní hry je udáván jako peněžní částka, která činí investory lhostejnými mezi jistotou a hazardní hrou.
Úvod do Ekvivalentu neurčitosti v Ekonomické teorii
Ekvivalent neurčitosti, které někdy nazýváme také principem neurčitosti, je klíčovým pojmem v teorii rizika a očekávání. Tento koncept byl poprvé představen Anthonym Downsem ve svém paperu z roku 1957 a později rozšířen jeho studenty.
Jak funguje Ekvivalent neurčitosti?
Jednoduším způsobem jak pochopit ekvivalent neurčitosti je představit si, že stojíte před dvěma možnostmi investice. Jednou z možností je jistá návratnost, zatímco druhá je neurčitá. Za předpokladu, že obě možnosti mají stejné očekávané výnosy, jakou cenu byste byli ochotni zaplatit za eliminaci nejistoty?
Částka, kterou jste ochotni zaplatit, je ekvivalent neurčitosti. Je to ocenění nejistoty a lze ho chápat jako „pojistku“ proti riziku.
Příklady využití Ekvivalentu neurčitosti
Ekvivalent neurčitosti lze použít v řadě ekonomických a finančních kontextů. Například, při ocenění finančních derivátů, ekvivalent neurčitosti pomáhá určit „spravedlivou“ cenu derivátu vzhledem k jeho současnému riziku.
Dalším příkladem je pojištění. Při koupi pojištění, pojistné, které klient platí, je v podstatě ekvivalent neurčitosti – klient platí pojistnou společnost za eliminaci nejistoty.
Náklady a výhody Ekvivalentu neurčitosti
Stejně jako u všech finančních nástrojů, i u ekvivalentu neurčitosti existují výhody a náklady. Hlavní výhodou je, že poskytuje možnost hodnotit riziko a nejistotu v ekonomických rozhodnutích.
Na druhé straně, vyčíslení ekvivalentu neurčitosti může být komplikované a může záviset na individuálních preferencích a toleranci rizika každého investora. Je také důležité si uvědomit, že ekvivalent neurčitosti může být v různých kontextech různý.
Zdroje:
"Comparative Statics Analysis in Economics," W. Novshek and H. Sonnenschein, 1988
"An Economic Theory of Political Action in a Democracy," A. Downs, 1957