Americká ekonomika vstupuje do roku 2026 v nezvyklé kombinaci optimismu a nervozity. Na jedné straně ji viditelně posilují investice do technologií a umělé inteligence, které zrychlují produktivitu práce a podporují firemní kapitálové výdaje. Na straně druhé se nad Washingtonem i centrální bankou kupí politické spory, jež mohou investorům i domácnostem prodražit financování bez ohledu na to, co dělá Fed s krátkými sazbami.
Technologie a AI jako tahoun produktivity
Analytik ČSOB Jan Čermák připomíná, že od začátku roku 2023, kdy se do širšího povědomí dostaly generativní modely typu ChatGPT, je vidět citelný posun v investiční aktivitě amerických firem. Nejde jen o nákupy čipů či serverů, ale i o software a digitalizaci procesů napříč sektory. Výsledkem je růst produktivity práce, který pomáhá držet ekonomiku ve slušné kondici i při vyšších úrokových nákladech.
„Investice do technologií, zejména do softwaru, mají velmi výrazný vliv na růst produktivity práce a celkově investiční aktivitu v nerezidenčním sektoru,“ shrnuje Čermák.
Je na místě mluvit o AI bublině?
Z makroekonomického pohledu zatím Čermák výrazné varovné světlo nevidí. Přestože některé akciové příběhy mohou působit přepáleně, klíčové je, že poměr investic k HDP nedosahuje úrovní známých z konce 90. let. Jinými slovy: v celé ekonomice se zatím neutrácejí takové objemy, které by připomínaly dotcomovou éru. Navíc existuje reálná šance, že produktivita bude díky AI zrychlovat delší dobu, což by vysoké investice lépe „obhájilo“.
Cla pomáhají příjmům, dluh zdražuje budoucnost
Fiskální obrázek USA má dvě protichůdné linky. Nová cla posílají do federální pokladny významné příjmy, zhruba 600 mld. Kč (30 mld. $) měsíčně. To na první pohled ulevuje rozpočtu a krátkodobě zvyšuje manévrovací prostor politiků.
Současně ale rychle roste účet za obsluhu dluhu. Náklady už podle Čermáka překročily 3,5 % HDP, což je v zemi s vysokým zadlužením citlivá položka: vytlačuje jiné výdaje, zvyšuje napětí při schvalování rozpočtu a hlavně mění chování dluhopisového trhu.
Proč dlouhé sazby neklesají a hypotéky zůstávají drahé
Vysoké zadlužení se promítá do tzv. rizikové prémie na delším konci výnosové křivky. Trh si za držení dlouhodobých vládních dluhopisů říká o „přirážku“, která po globální finanční krizi nebyla tak výrazná. Praktický dopad je nepříjemný: i když Fed postupně snižuje krátké sazby, dlouhé výnosy neklesají tolik, jak by odpovídalo učebnicovému scénáři. A protože americké hypotéky se odvíjejí právě od delších sazeb, rezidenční sektor dál naráží na drahé financování.
Čtyři politické miny roku 2026
Čermák pro rok 2026 vyjmenovává několik bodů, které mohou snadno převážit náladu na trzích. Patří mezi ně tlak na personální změny ve Fedu a s tím spojená otázka jeho nezávislosti, možnost dalšího „shutdownu“ na začátku roku při neshodě v Kongresu, rozhodnutí Nejvyššího soudu o zákonnosti cel uvalených administrativou a také kongresové volby, které mohou už předem měnit politické pobídky i rétoriku.
Základní scénář: růst blízko potenciálu, nižší inflace
Základní výhled zůstává relativně klidný. Ekonomika by měla růst poblíž svého potenciálu, nezaměstnanost by se měla stabilizovat a inflace postupně zpomalovat, mimo jiné i díky tomu, že z cenových indexů budou vyprchávat efekty vyšších cel. Investice do technologií a AI mají pokračovat, jen už pravděpodobně nebudou přidávat k růstu tolik jako v letech 2024 a 2025. Klíčové bude, zda se ekonomický „AI optimismus“ udrží i v prostředí, kde o stabilitu budou soutěžit trhy, rozpočet i politika.
Zdroj: patria.cz