Obchodní politika Spojených států se v roce 2025 pod prezidentem Donaldem Trumpem změnila v rychle se střídající sérii útoků, ústupů a odvet. Cla byla oznamována s minimálním předstihem, někdy znovu odkládána a vzápětí rozšiřována. Výsledkem byla nejistota, která se přelévala z finančních trhů do firemních plánů i rodinných rozpočtů.
Trump prezentoval cla jako nástroj „nápravy nerovnováh“ a návratu prosperity do USA. Zbytek světa je vnímal jako nátlakový prostředek, který se může kdykoli obrátit proti komukoli.
Už v prvních měsících po návratu do úřadu se Bílý dům zaměřil na tři největší obchodní partnery USA: Kanadu, Mexiko a Čínu. Paralelně Washington navázal na starší opatření z roku 2018 a plošně zvýšil dovozní daně na ocel a hliník na 25 %. Pro mnohé podniky to znamenalo okamžité přeceňování kontraktů a hledání alternativních dodavatelů.
Duben: „Den osvobození“ a šok pro investory
Na jaře se eskalace zrychlila. Trump oznámil rozsáhlá cla mířící na téměř celý svět, což vyvolalo prudké výprodeje na akciových trzích. Kontroverzi vyvolal i moment, kdy prezident veřejně vybízel investory k nákupům, zatímco krátce poté došlo k odložení části nejvyšších sazeb. Současně se zostřil spor s Pekingem: u Číny se hovořilo o tarifech až do výše 145 %.
Další zásah přišel v podobě 25% cel na automobily. Automobilový průmysl se ocitl v mlze nejistoty a Kanada odpověděla vlastními kroky, které komplikovaly přeshraniční výrobu typickou pro Severní Ameriku.
Léto: dohody na papíře, cla v realitě
Během května až července administrativa prezentovala „rámcové“ dohody například s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Současně však rozesílala dopisy desítkám dalších zemí s varováním před zvýšením cel a vyostřila spory mimo jiné s Brazílií a Indií. Nejvýraznější změnou bylo navýšení cel na ocel a hliník až na 50 %, což se promítlo do cen a dostupnosti řady průmyslových vstupů.
Srpen: vlna nových sazeb a konec výjimek
V srpnu vstoupila v platnost zvýšená cla pro více než 60 zemí včetně Evropské unie. Kanada čelila navýšení až na 35 %, Brazílie a Indie pak 50% sazbám na vybrané položky, přičemž zasažena byla i většina dovážené mědi. Důležitým zlomem bylo ukončení pravidla „de minimis“, které dosud umožňovalo bezcelní dovoz levného zboží. Tento krok dopadl na e-commerce i malé dovozce, kteří najednou řešili celní administrativu i vyšší náklady.
Podzim: spor o pravomoci míří k Nejvyššímu soudu
Vedle ekonomických dopadů rostlo i právní napětí. Federální soud zablokoval část nejrozsáhlejších cel, odvolací soud však rozhodnutí dočasně pozastavil, takže výběr pokračoval. V závěru roku se klíčový spor dostal k Nejvyššímu soudu a soudci podle dostupných informací dávali najevo skepsi k tomu, jak široce může prezident využívat nouzové pravomoci k uvalování cel.
Co to znamenalo pro firmy a domácnosti
Rok 2025 byl z hlediska obchodní politiky definován volatilitou: firmy odkládaly investice, zajišťovaly dodávky a přepisovaly ceníky, zatímco spotřebitelé čelili zdražování vybraného zboží. Trump současně naznačil možnost „dividendy“ z celních příjmů ve výši 2 000 $ (40 000 Kč) na Američana, detaily však zůstaly nejasné.
Jisté je jediné: po roce, kdy cla sloužila zároveň jako ekonomický nástroj i politická páka, vstupuje světový obchod do dalšího období, v němž se budou firmy více než dřív rozhodovat podle rizika a nejistoty, nikoli jen podle ceny.
Zdroj: patria.cz