Začátek roku 2026 připomíná investorům i firmám jednu nepříjemnou jistotu: světové dění je znovu výrazně rozkolísané. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu se potkává s dlouhodobější erozí poválečného uspořádání, které v minulých dekádách pomáhalo držet mezinárodní vztahy v předvídatelnějších mantinelech. Kombinace regionálních konfliktů, tvrdších ekonomických nástrojů a nejistých aliancí se rychle přelévá do cen klíčových komodit.
Írán pod tlakem: protesty, oslabené kapacity a osamělejší Teherán
Jedním z hlavních ohnisek napětí je Írán. Režim se ocitá ve složité situaci nejen kvůli domácím otřesům, ale také kvůli zhoršující se geopolitické pozici. Masivní protirežimní protesty, které se rozběhly na konci prosince, doplňují širší obrázek postupného slábnutí íránského vlivu v regionu.
Teherán navíc podle dostupných informací utrpěl v uplynulém roce významné ztráty na vojenských i nukleárních zařízeních během krátké, ale intenzivní války s Izraelem, do níž se nepřímo promítla i podpora Spojených států. Výsledkem je dvojí tlak: dovnitř země i navenek.
Limity íránských vazeb na Rusko a Čínu se ukázaly v praxi: ani jeden z deklarovaných partnerů nedodal Teheránu efektivní vojenskou oporu ve chvíli, kdy ji potřeboval.
Washington přitvrzuje: cla jako páka na obchod s Íránem
Zásadní roli v dalším vývoji hrají Spojené státy. Prezident Trump nejprve oznámil hrozbu zavedení 25 % cel na země, které s Íránem obchodují. Cíl je zřejmý: omezit tok peněz a surovin a zároveň zvýšit náklady těm, kdo s Teheránem udržují ekonomické vazby, především Číně a Rusku.
Signály z Washingtonu jsou přitom tvrdé, ale ne vždy čitelné. Trumpův vzkaz, že „pomoc je na cestě“, zůstává bez konkrétního vysvětlení. Právě tato nejistota je pro trhy často silnějším impulzem než samotné titulky: investoři musejí naceňovat širší škálu scénářů.
Zlato těží z nervozity i sázek proti dolaru
Ve chvíli, kdy se geopolitická rizika kumulují, roste apetit po aktivech, která tradičně fungují jako útočiště. Zlato z toho profituje hned dvakrát. Jednak jako „bezpečný přístav“ v prostředí, kde se zvyšuje pravděpodobnost eskalace konfliktů nebo sankčních přestřelek. A zároveň jako součást takzvaného debasement trade – tedy strategie, která sází na postupné znehodnocování amerického dolaru v důsledku politických tlaků, fiskálních rizik nebo rostoucích deficitů.
Pro evropské a české investory se tak znovu potvrzuje, že komodity nejsou jen příběhem nabídky a poptávky, ale i zrcadlem důvěry v měny a stabilitu institucí.
Ropa Brent: i malé riziko výpadku má velkou cenovku
Ještě citlivější je situace na trhu s ropou. Cena ropy Brent v posledních dnech vystoupala zhruba na 65 $ (1 300 Kč) za barel. Na první pohled nejde o dramatický skok, ale důvod růstu je podstatný: obavy, že by se geopolitické napětí mohlo promítnout do reálného omezení dodávek.
Írán totiž není okrajovým hráčem, kterého by trh snadno přehlédl. Jeho těžba je výrazně vyšší než například ve Venezuele a jakýkoli vážnější výpadek by znamenal citelný zásah do rovnováhy globální nabídky. Aktuálně se sice nezdá, že by výpadek byl bezprostřední, jenže ropný trh často reaguje dopředu: stačí zvýšené riziko a cena začne přičítat „pojistku“.
Zvlášť exponovaná je v tomto příběhu Čína. Odebírá téměř veškerou íránskou ropu a tyto dodávky podle odhadů tvoří přibližně 14 % jejího celkového dovozu. Pokud by obchodní kanály narušily cla, sankce nebo eskalace konfliktu, dopad by se neomezil jen na Blízký východ, ale přelil by se do asijského průmyslu, námořní dopravy i globální inflace.
Co z toho plyne: volatilita jako nový standard
Rok 2026 zatím vypadá jako období, kdy se geopolitika znovu stává hlavním hybatelem tržních nálad. Zlato posiluje v roli pojistky proti nejistotě a měnovým rizikům, ropa zdražuje kvůli obavám o dodávky a obchodní restrikce se vracejí jako klíčový nástroj zahraniční politiky. Pro investory i firmy to znamená jediné: počítat s tím, že prudké změny sentimentu budou spíše pravidlem než výjimkou.
Zdroj: investicniweb.cz