Kalifornie zvažuje „daň pro miliardáře“. Bohatí už podle investorů přesouvají majetek pryč
Kalifornie, domov Silicon Valley a dlouhodobě jeden z nejbohatších amerických států, čelí nové politické bouři. Na stole je iniciativa, která by zavedla jednorázovou 5% daň z majetku miliardářů. Podle známého investora Chamatha Palihapitiyi už samotná hrozba opatření spustila rychlou reakci: kapitál se prý začal stěhovat mimo stát.
„Odešla polovina majetku“: varování, které rezonuje
Palihapitiya tvrdí, že v Kalifornii bylo ještě nedávno soustředěno miliardářské bohatství v hodnotě zhruba 2 biliony $ (40 bilionů Kč), ale během několika týdnů měla ze státu „zmizet“ asi polovina, tedy přibližně 1 bilion $ (20 bilionů Kč).
„Celkové bohatství, které opustilo Kalifornii, je nyní 1 bilion $ (20 bilionů Kč),“ napsal Palihapitiya na síti X a dodal, že s odchodem majetku mizí i související daňové příjmy a pracovní místa.
Jeho hlavní argument je jednoduchý: pokud se nejbohatší lidé přestanou považovat za „daňově bezpečné“ v Kalifornii, budou přesouvat nejen sebe, ale i firemní struktury, investiční entity a týmy zaměstnanců. Výsledkem má být dlouhodobý výpadek příjmů, který nakonec dopadne na střední třídu.
Co iniciativa obsahuje: daň z aktiv, ne z nemovitostí
Navrhovaná změna vznikla jako hlasovací iniciativa podporovaná odborovým svazem SEIU-UHW, který zastupuje více než 120 tisíc pracovníků ve zdravotnictví. Podle zveřejněného shrnutí by šlo o jednorázovou 5% daň z majetku kalifornských miliardářů a zaměřila by se na aktiva, kde se koncentruje největší část bohatství: podíly ve firmách, cenné papíry, umění, sběratelské předměty či duševní vlastnictví. Naopak by se nevztahovala na nemovitosti a některé typy penzijních či důchodových účtů.
Úřady zároveň připouštějí, že by opatření mohlo přinést desítky miliard dolarů rozložených do několika let, tedy řádově stovky miliard korun. Zastánci argumentují, že zhruba 200 nejbohatších lidí drží bohatství kolem 2 biliony $ (40 bilionů Kč), z něhož se velká část nikdy nezdaní běžným způsobem.
Proč se bohatí hýbou: nejde jen o adresu, ale o struktury
Klíčovým detailem je načasování. Zmiňuje se datum 1. ledna 2026 jako hranice, do kdy by se lidé a jejich majetek snažili „stihnout“ změny, aby se případné dani vyhnuli. A přesuny už se dějí i u nejznámějších jmen technologického světa.
Podle médií měl spoluzakladatel Googlu Sergey Brin krátce před Vánoci ukončit nebo přesunout řadu kalifornských společností typu LLC, které spravovaly jeho investice. Podobné kroky jsou připisovány i Larrymu Pageovi. A investor Peter Thiel oznámil otevření nové kanceláře své investiční firmy v Miami, což je další signál, že část technologických elit hledá zázemí v daňově vstřícnějších státech.
Širší spor: spravedlnost versus konkurenceschopnost
Debata má dvě roviny. Jedna je politická: má společnost právo sáhnout na extrémně koncentrované bohatství, když veřejné rozpočty zatěžují výdaje na zdravotnictví, bydlení či infrastrukturu? Druhá je ekonomická: jak elastická je daňová základna u nejbohatších, kteří si mohou dovolit špičkové poradce a rychlé přesuny aktiv.
Upozorňuje se i na to, že miliardáři často „žijí“ v aktivech, nikoli ve mzdě. Zisky se v USA daní výrazněji až ve chvíli, kdy jsou realizovány prodejem, a běžnou strategií je půjčovat si proti hodnotě portfolia místo prodeje akcií. V takovém prostředí může jednorázová majetková daň působit jako silný motiv k odchodu.
Co bude dál
Zastánci návrhu věří, že Kalifornie získá prostředky na veřejné služby a napraví systémové mezery. Kritici naopak varují, že stát riskuje ztrátu části své daňové „špičky“ i pracovních míst. Jisté je jediné: v okamžiku, kdy se daňové návrhy začnou promítat do reálných přesunů firemních struktur, mění se politická debata v praktický závod s časem.
Zdroj: yahoo.com