Stárnoucí Evropa a nová realita penzí
Evropa rychle stárne a spolu s tím roste tlak na veřejné rozpočty i osobní finance domácností. Nejistota kolem budoucích důchodů se přitom promítá do nálady napříč kontinentem: 47 % Evropanů se obává, že v penzi nedokáže udržet současnou životní úroveň. Největší skepsi ukazují data ve Velké Británii, Nizozemsku a Španělsku, kde se nejistě cítí více než polovina lidí.
Z průzkumu společnosti Kearney zároveň vyplývá, že obavy nejsou jen abstraktní. U mnoha lidí se mění v konkrétní plán: 41 % Evropanů počítá s prací i po dosažení důchodového věku. A právě to je jeden z nejsilnějších signálů, že tradiční představa „odchodu do klidu“ slábne.
Češi jsou jistější, ale i tak spoléhají na práci
Česká republika v evropském srovnání působí na první pohled optimističtěji. Zhruba 30 % lidí u nás věří, že jejich finanční situace v penzi zůstane stabilní, což patří v rámci EU k nadprůměru. Jenže pod povrchem se ukazuje rozpor: 51 % Čechů plánuje pracovat i po šedesátce, tedy výrazně více než evropský průměr.
„Česko patří v tomto ohledu k sebevědomějším zemím, realita je ale složitější. Polovina lidí počítá s tím, že budou muset pracovat i po šedesátce. To ukazuje, že finanční jistota je spíše pocit než pevný plán,“ říká Martin Kuča, vedoucí partner pražské kanceláře Kearney.
Podle Kuči problém zvyšují i rozdíly mezi příjmy a důchody, které jsou v Česku výraznější než v části západní Evropy. Bez systematického plánování se tak mohou dnešní „mírné“ obavy rychle změnit v nepříjemné překvapení.
Největší strach přichází těsně před penzí
Nejkritičtější je situace u lidí, kteří už mají důchod na dohled. Ve věkové skupině 60 až 75 let se propadu životní úrovně obává 63 % respondentů. Právě v tomto období se zároveň nejvíc ukáže, zda člověk stihl vytvořit rezervu, zda má rozumně nastavené investice a zda rozumí tomu, jak dlouho mu mohou úspory vydržet.
Trend prodlužování pracovního života je nejvýraznější ve střední a východní Evropě. V Polsku plánuje práci po dosažení důchodového věku 65 % lidí, v Česku už zmíněných 51 %. V praxi to může znamenat zásadní změny na trhu práce: více starších zaměstnanců, tlak na flexibilní úvazky i potřebu přizpůsobit pracovní podmínky.
Znalosti o investování: slabé místo před důchodem
Rostoucí nejistota jde ruku v ruce s tím, že se mnoho lidí v investicích neorientuje. Skoro čtvrtina evropských investorů spravuje své peníze bez odborného poradenství, přestože by ho ocenila. V Česku jde o 22 % lidí. Největší skupinou bez podpory jsou přitom lidé ve věku 46 až 60 let – tedy ti, jejichž rozhodnutí mají na kvalitu budoucí penze největší dopad a kteří už nemají mnoho času napravovat chyby.
Problémem není jen nedostatek informací, ale i bariéra v ochotě si za pomoc připlatit. V Česku je ochotno platit za poradenství pouze 12 % investorů a velká část populace odmítá poplatky nad rámec samotných produktů. To vytváří prostor pro neoptimální volby: od přílišné opatrnosti až po zbytečně rizikové kroky.
Digitální investování roste, Česko je opatrnější
V Evropě nakupuje investiční produkty on-line 64 % investorů, nejčastěji přes bankovní aplikace nebo specializované platformy. Česko je v tomto směru zdrženlivější: on-line investuje 58 % lidí, což patří k nejnižším podílům v Evropě. Na opačném konci žebříčku stojí Nizozemsko s 82 %.
Co z toho plyne pro stát, firmy i domácnosti
Stárnutí populace mění ekonomickou realitu rychleji, než se mění očekávání lidí. Pokud se nezlepší finanční gramotnost, dostupnost srozumitelného poradenství a motivace k dlouhodobému spoření, může se práce po dosažení důchodového věku stát spíše nutností než svobodnou volbou. Pro stát to znamená tlak na stabilizaci důchodového systému, pro firmy nutnost lépe řídit multigenerační týmy. A pro domácnosti jasný vzkaz: kdo chce mít v penzi kontrolu, musí začít plánovat s předstihem.
Zdroj: investicniweb.cz