Íránská měna se propadla na historické minimum vůči americkému dolaru a v Teheránu i dalších velkých městech vyvolala vlnu protestů. Krize, která se v posledních měsících zrychlila, znovu otevírá otázku, zda může Bitcoin v prostředí vysoké inflace a měnové nedůvěry fungovat jako ochrana úspor, nebo zda jde spíš o riskantní sázku.
Rekordní propad měny a ulice plné nespokojenosti
Podle dostupných informací ztratil riál od června 2025 více než 40 % hodnoty, přičemž zásadní roli hrají geopolitické otřesy i dlouhodobé strukturální problémy ekonomiky. V delším horizontu je obraz ještě dramatičtější: zatímco v roce 2015 se dolar obchodoval zhruba za 32 000 riálů, nyní jde o více než 1,4 milionu riálů za dolar, tedy téměř 44násobné oslabení během deseti let.
V Teheránu se zavíraly obchody v tradičním Velkém bazaru a demonstrace se rozšířily také do měst jako Isfahán, Šíráz či Mašhad. Agenturní zprávy popisují situaci jako největší pouliční protesty od roku 2022, což podtrhuje, že nejde jen o „čísla na kurzu“, ale o přímý zásah do životní úrovně.
Inflace drtí domácnosti
Inflace v prosinci dosáhla 42,2 % a oproti listopadu dále zrychlila. Nejtíživější dopad je vidět u základních výdajů: potraviny meziročně zdražily o 72 % a zdravotnické zboží o 50 %. V takovém prostředí se pro mnoho rodin stává otázka úspor a ochrany kupní síly existenčním tématem, nikoli investiční strategií.
Proč se drahé kovy vracejí do hry
Když lidé přestávají věřit měně, typicky utíkají k aktivům, která vnímají jako trvalejší. V Íránu dlouhodobě plní tuto roli zlato. Na konci prosince se zlaté mince prodávaly až za 1,7 miliardy riálů za kus, tedy více než dvojnásobek oproti červnu. Růst cen zlata tak není jen odrazem globálních trendů, ale především zrcadlem domácí měnové krize.
Bitcoin jako „nová pojistka“? Argumenty i realita
Do debaty se vložily i hlasy z kryptoměnového sektoru. Šéf investiční společnosti Bitwise Hunter Horsley upozornil, že Bitcoin může být pro lidi v prostředí ekonomického selhávání jedním z nástrojů, jak se bránit znehodnocování měny. Logika je zřejmá: Bitcoin je globální aktivum s omezenou nabídkou a není přímo řízen domácí měnovou politikou.
„Ekonomické špatné řízení… Bitcoin je nový způsob, jak se lidé mohou chránit,“ uvedl Hunter Horsley.
Podobně se v minulosti vyjadřovali i představitelé tradičních financí. Larry Fink z BlackRocku argumentoval, že pokud se lidé bojí znehodnocování měny či politické nestability, mohou hledat mezinárodní nástroj mimo dosah lokálních rizik.
Kde kryptoměny skutečně pomáhají
V praxi se kryptoměny často prosazují v ekonomikách s dlouhodobě vysokou inflací a kapitálovými omezeními. Zkušenost Argentiny ukazuje, že část populace v době propadu pesa sahá po Bitcoinu a zejména po stablecoinech navázaných na dolar, aby si uchovala hodnotu úspor a snížila měnové riziko.
Podle zářijové zprávy burzy MEXC uvádělo 46 % uživatelů kryptoměn jako motiv právě snahu chránit se před inflací. To naznačuje, že pro část lidí už nejde o spekulaci, ale o finanční „záložní plán“.
Volatilita a riziko zákazů: temná stránka digitálního útočiště
Obraz Bitcoinu jako bezpečného přístavu má ale ostré hrany. Největší kryptoměna je známá výraznými výkyvy ceny, které mohou v krátkém čase přinést prudké ztráty. Navíc v zemích pod tlakem sankcí či s přísnou kontrolou kapitálu může být problémem i samotná dostupnost: restrikce, blokace služeb nebo zásahy státu mohou používání digitálních aktiv komplikovat.
Íránská krize tak znovu připomíná základní dilema: lidé hledají cestu, jak ochránit hodnotu peněz, ale každé řešení má své náklady. Zlato je tradiční a srozumitelné, Bitcoin je globální a relativně „nezávislý“ na domácích institucích. Zda bude pro Íránce skutečnou záchranou, nebo jen další riskantní volbou v době nejistoty, ukáže až vývoj ekonomiky i politických rozhodnutí.
Zdroj: yahoo.com