Rok 2026 může být pro investory do akcií spojených s umělou inteligencí zlomový. Ne proto, že by AI přestala fungovat jako megatrend, ale protože se změní způsob, jakým se bude promítat do zisků firem – a trh začne tvrdě trestat pohodlnost. Kdo nakupuje „AI akcie“ jen proto, že jsou zrovna v médiích, riskuje, že zůstane sedět na draze zaplaceném příběhu bez odpovídajících výsledků.
„Nikdo nepřijde zachránit vaše portfolio.“
Proč už nestačí kupovat nejznámější AI jména
V posledních letech byl recept jednoduchý: držet největší technologické lídry a sledovat, jak se s nimi veze celý AI optimismus. Jenže právě to je problém. Jakmile se očekávání „zapečou“ do vysokých valuací, prostor pro další růst se zmenšuje a každé zaváhání bolí dvojnásob. Autor původního textu míří kritikou na nákupy populárních titulů bez domácí přípravy – typicky ve chvíli, kdy je firma označována za AI vítěze, ale investor neví, jak konkrétně AI vytváří tržby, marže a cash flow.
Vzkaz je jasný: přemýšlet za hranou nejviditelnějších hvězd typu „Magnificent 7“ a hledat, kde se AI reálně propisuje do provozu i mimo technologickou výkladní skříň. Nejde o to ignorovat velká jména, ale pochopit, že snadné výnosy z „nakoupím a čekám“ mohou být v roce 2026 minulostí.
AI už není jen produkt. Je to produktivita napříč S&P 500
Klíčový posun spočívá v tom, že umělá inteligence se neomezuje na prodej čipů, cloudových služeb nebo chatbotů. Stále častěji funguje jako vnitrofiremní motor: zrychluje plánování, automatizuje rutiny, snižuje chybovost a zvyšuje vytížení kapacit. Právě proto může AI přinést pozitivní překvapení u řady společností, které nejsou vnímány jako „AI akcie“ – a přesto se jejich ziskovost zlepší rychleji, než trh čeká.
Příklad 1: C.H. Robinson a AI v logistice
Logistická firma C.H. Robinson ukazuje, že AI může být především nástrojem pro vyšší provozní efektivitu. Podle textu společnost pod vedením CEO Davida Bozemana tlačí AI do procesů tak, aby zvyšovala provozní ziskovost i v prostředí, kde ekonomika neroste nijak závratně a přepravní trh zůstává pod tlakem.
Výsledek je pro investory nepřehlédnutelný: akcie C.H. Robinson měly v roce 2025 vzrůst o 55 %, zatímco Meta o 11 %. Pointa není v tom „porazit“ technologického giganta, ale v tom, že trh může odměnit i zdánlivě nenápadné hráče, pokud AI mění jejich čísla, ne jen prezentace.
Příklad 2: Hut 8 a sázka na AI infrastrukturu
Ještě dramatičtější příběh nabízí Hut 8 – firma, která byla původně spojená s těžbou kryptoměn, ale začala se profilovat jako hráč v AI infrastruktuře. Podle článku oznámila 15letou smlouvu na dodávky energie pro vysoce výkonné výpočty v datovém centru o výkonu 245 MW. Hodnota kontraktu je přibližně 140 mld. Kč (7 mld. $) a z dlouhodobého hlediska může podle textu dosáhnout až 360 mld. Kč (18 mld. $). Trh na zprávu reagoval prudkým růstem akcií.
Rok 2026: rozdělení na vítěze a poražené
V AI „obchodu“ se podle autora bude prohlubovat rozdíl mezi firmami, které mají skutečný a měřitelný přínos pro výsledky, a těmi, které prodávají hlavně příběh. V praxi to znamená jediné: investoři budou muset víc analyzovat, méně následovat dav a mapovat, kde přesně vzniká hodnota – v nákladech, cenotvorbě, retenci zákazníků, využití kapacit nebo v dlouhodobě zajištěné infrastruktuře.
Tohle není doba pro nákupy naslepo. Je to doba pro otázky, čísla a nepohodlnou disciplínu: co firma díky AI dělá jinak, kolik jí to vydělá a proč by to mělo být udržitelné i ve chvíli, kdy se sentiment otočí.
Zdroj: yahoo.com