Americká federální soudkyně Beryl Howellová umožnila administrativě prezidenta Donalda Trumpa pokračovat v zavádění mimořádně vysokého poplatku za nové žádosti o pracovní vízum H‑1B. Nově má žadatele podání žádosti vyjít na 100 000 $ (2 000 000 Kč), což je krok, který může zásadně změnit způsob, jakým firmy ve Spojených státech nabírají vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí.
Rozhodnutí představuje citelný zásah zejména pro technologický sektor, kde jsou víza H‑1B dlouhodobě jedním z hlavních kanálů pro získávání specialistů. Zároveň jde o právní vítězství pro Bílý dům v jeho širší snaze omezovat migraci a zvyšovat tlak na zaměstnavatele, aby upřednostňovali pracovníky z USA.
Proč soud poplatek nezastavil
Soudkyně Howellová ve svém rozhodnutí uvedla, že prezidentův postup je v mezích zákona. Podle ní šlo o využití výslovně udělené pravomoci, kterou Kongres prezidentovi dává, aby mohl reagovat na problémy vnímané jako otázka ekonomické a národní bezpečnosti.
Podle americké Obchodní komory však poplatek 100 000 $ (2 000 000 Kč) činí program pro řadu firem prakticky nedostupným a mění ho způsobem, který Kongres nezamýšlel.
Firmy varují: H‑1B se stane luxusem pro největší hráče
Obchodní komora USA, která proti opatření podala žalobu, tvrdí, že takto vysoký poplatek může ochromit možnost podniků získat potřebný talent. Naznačila také, že zvažuje další právní kroky včetně odvolání. V praxi by se podle kritiků H‑1B posunulo od běžného nástroje náboru k „prémiové“ variantě, kterou si budou moci dovolit jen největší společnosti nebo jen u nejvýdělečnějších pozic.
Personalisté upozorňují, že u špičkových, vysoce placených rolí mohou firmy částku akceptovat. U standardnějších pozic ale může poplatek přesměrovat nábor zpět na domácí trh, případně urychlit přesun některých týmů do zahraničních poboček. Nejzranitelnější mají být menší firmy, pro něž je 100 000 $ (2 000 000 Kč) za jedinou žádost bariérou.
Další žaloby pokračují, konec může řešit až Nejvyšší soud
Úterní verdikt se vztahuje pouze na spor vedený Obchodní komorou a automaticky neukončuje další paralelní žaloby. Skupina 19 státních generálních prokurátorů napadá Trumpovo opatření s poukazem na dopady na veřejný sektor, zejména ve zdravotnictví a školství, které na H‑1B rovněž spoléhají. Samostatnou žalobu podala také globální agentura zajišťující zdravotní sestry spolu s odbory.
To znamená, že jiný soud může poplatek v následujících měsících ještě zablokovat, například formou předběžného opatření. Jedno ze slyšení je naplánováno na 12. února v kalifornském Oaklandu. Vzhledem k významu sporu je pravděpodobné, že se otázka nakonec dostane až k Nejvyššímu soudu USA.
Administrativa slibuje ochranu Američanů a „pokladniční jackpot“
Bílý dům prezentuje zdražení jako nástroj proti zneužívání programu a proti vytlačování amerických zaměstnanců. Prezident Trump i ministr obchodu Howard Lutnick zároveň mluvili o tom, že by opatření mohlo přinést do státní pokladny až 100 000 000 000 $ (2 000 000 000 000 Kč) nebo více. Právníci specializovaní na migraci ale varují, že takto dramatické navýšení může vyvolat nákladné otřesy pro firmy i ekonomiku.
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) navíc oznámilo, že chce nahradit současný loterijní výběr žadatelů „váženým“ výběrem, který má omezit mzdové arbitráže a zvýhodňovat lépe placené a vysoce kvalifikované pozice. Ve hře jsou i návrhy na zavedení minimální mzdové hranice.
Dopady pocítí i zahraničí, zejména Indie
Nejistota kolem H‑1B a rostoucí náklady dopadají i na země, jejichž občané jsou tradičně největšími příjemci těchto víz. Výrazně zasažena může být Indie, odkud pochází velká část odborníků v amerických technologiích, financích i zdravotnictví. Pro indické IT firmy to znamená vyšší náklady na tisíce zaměstnanců a pro jednotlivé profesionály další důvod zvažovat alternativy mimo USA.
Zdroj: yahoo.com