Francouzská banka Natixis ve své aktuální regionální analýze zlepšila výhled pro ekonomiky střední Evropy označované jako CE3 – tedy Českou republiku, Polsko a Maďarsko. Zatímco v Česku a Polsku očekává výraznější růst, Maďarsko by se podle ekonomů mělo zvedat spíše postupně. Společným jmenovatelem má být domácí poptávka a investice, u nichž má hrát zásadní roli také financování z fondů Evropské unie.
Hlavním motorem růstu má být oživení spotřeby domácností a rozběh investic, které urychlí čerpání evropských prostředků.
Co má táhnout českou ekonomiku
Natixis staví optimističtější scénář pro rok 2026 především na tom, že se v regionu postupně vrací chuť utrácet. Pro Česko to znamená větší prostor pro růst tam, kde v posledních letech ekonomiku brzdily dražší energie, slabší důvěra a opatrnost domácností. Druhým pilířem jsou investice – ať už veřejné, nebo soukromé – které mají být přiživeny evropskými zdroji a také poptávkou z okolních zemí.
Zajímavý je i širší kontext „dohánění“ Evropy. Podle srovnání, které Natixis používá, je ČR v příjmech na hlavu (v paritě kupní síly) zhruba 10 % pod průměrem EU. Jinými slovy: česká ekonomika se dlouhodobě přibližuje evropskému standardu, ale stále má co dohánět – a právě rychlejší růst v nejbližších letech by k tomu mohl přispět.
Konec dezinflačního procesu a riziko potravin
Vedle růstového příběhu ale Natixis upozorňuje na druhou, citlivější část rovnice: dezinflační proces v regionu podle banky naráží na své limity. V Maďarsku se inflace dle odhadu nebude chtít dál snižovat, což by tamní centrální banku mohlo přimět ponechat sazby beze změny minimálně po několik dalších čtvrtletí.
V případě Polska a Česka Natixis zmiňuje možnost, že se inflační tlaky mohou znovu zesílit, a to zejména skrze potravinářský sektor. Pro domácnosti i politiky je to nepříjemná zpráva: růst cen potravin bývá viditelný a rychle se promítá do nálady spotřebitelů.
Energie a veřejné finance: rozdílné slabiny v CE3
Nejistotu pro celý region představují také regulované ceny, zejména u energií. Natixis připomíná, že vlády – a v českém případě obzvlášť – slibují další kroky, které mají domácnostem i firmám pomáhat držet účty za energie pod kontrolou. Taková opatření ale zároveň vyvolávají otázky, jak silně budou zasahovat do rozpočtu a cenové dynamiky.
Z pohledu fiskálu banka vidí největší rizika v Maďarsku a Polsku. Česko podle Natixisu po posledním kole fiskální konsolidace v roce 2024 disponuje větším manévrovacím prostorem – a to může být výhoda v okamžiku, kdy by ekonomika potřebovala stabilizační zásah nebo cílené investice.
Produktivita roste, náklady práce zůstávají pod EU
Natixis do regionální mozaiky přidává i trh práce. V posledních letech se podle banky v růstu produktivity výrazně „utrhlo“ Polsko, ale i Česko se dostalo nad růstový standard EU. Současně však platí, že nákladová konkurenceschopnost průmyslu zůstává ve střední Evropě stále relativně příznivá: celkové náklady práce ve výrobě jsou v ČR přibližně na 54 % standardu EU, i když v rámci trojice CE3 vycházejí v Česku nejvýše.
Natixis navíc očekává, že Německo by mělo regionu poskytovat pozitivní růstový impuls. Pro exportně orientované Česko bude právě síla německé poptávky jedním z klíčových testů toho, zda se optimistický výhled pro rok 2026 skutečně naplní.
Zdroj: patria.cz