Americký systém splácení studentských půjček prochází další prudkou změnou. Program SAVE (Saving on a Valuable Education), který navázal měsíční splátky na příjem dlužníka a sliboval odpuštění zůstatku po určité době splácení, po sérii soudních sporů míří ke konci. Pro miliony lidí to znamená nutnost rychle přejít na jiný příjmově odvozený režim splácení. A pro část z nich to zároveň otevírá citlivé daňové okno, které se uzavírá 31. prosince 2025.
Proč program SAVE končí a koho se to týká
SAVE se v uplynulém roce stal terčem právních výzev několika republikánsky vedených států. Soudní nejistota přinesla nejen chaos v pravidlech, ale i blokaci samotného odpuštění dluhu u některých dlužníků. Následná dohoda amerického ministerstva školství se státem Missouri, oznámená 9. prosince, počítá s ukončením SAVE. Podle dostupných údajů je v programu zapsáno zhruba sedm milionů dlužníků a téměř půl milionu dalších o vstup požádalo. Všichni tito lidé si budou muset zvolit nový splátkový plán a znovu podat žádost.
Jaké jsou alternativy: IBR, ICR a PAYE
Mezi příjmově odvozenými možnostmi zůstávají zejména plány IBR (Income-Based Repayment), ICR (Income-Contingent Repayment) a PAYE (Pay As You Earn). Systém se ale bude dál „čistit“: ICR a PAYE mají být postupně ukončovány do července 2028, což je zároveň datum, které se objevuje i jako konečný horizont souvisejících přechodných pravidel po éře SAVE. Pro dlužníky to v praxi znamená jediné: kdo chce mít kontrolu nad budoucími splátkami a případným odpuštěním, neměl by čekat, až se fronty v administrativě znovu nafouknou.
Daňová výjimka končí. Od 1. ledna 2026 může být odpuštěný dluh zdaněn
Druhá, pro mnoho domácností ještě bolestivější změna se týká daní. V době pandemie USA dočasně zavedly pravidlo, že odpuštěné zůstatky u příjmově odvozených splátkových programů (IDR) se nebudou považovat za zdanitelný příjem. Tato výjimka však platí jen do konce roku 2025. Pokud nebude prodloužena, od 1. ledna 2026 se může odpuštěná část dluhu opět chovat jako „příjem“ a vytvořit vysoký daňový doplatek.
Takzvaná „daňová bomba“ může vypadat jednoduše: dlužníkovi se odpustí zůstatek, ale finanční úřad následně vybere daň, jako by člověk najednou vydělal velkou částku. U odpuštění například 10 000 $ (200 000 Kč) se může výsledná daň lišit podle příjmů a státu, ale i tak může jít o částku, která zásadně zasáhne rodinný rozpočet.
Rozhoduje datum nároku, ne datum odpuštění
Důležitý posun přinesla dohoda ministerstva školství v samostatném sporu s americkou učitelskou federací (AFT). Klíčový bod: jako „účinné datum“ pro účely odpuštění se má brát okamžik, kdy dlužník splnil podmínky nároku na odpuštění, nikoli den, kdy úřad odpuštění technicky zpracuje. Jinými slovy: pokud někdo dosáhne nároku ještě před koncem roku 2025, neměl by být „potrestán“ tím, že se administrativní razítko objeví až v roce 2026.
Podle AFT dohoda znamená, že lidé uvízlí v nejistotě se mohou dočkat úlevy a zároveň se vyhnout situaci, kdy by jim z odpuštění vznikla dodatečná daňová povinnost.
Proč je 31. prosinec 2025 tak tvrdý termín pro část lidí ze SAVE
Pro některé dlužníky ze SAVE, kteří už mají „odslouženo“ potřebné období splácení a reálně míří k odpuštění, vzniká nečekaný závod s časem. Protože SAVE končí a současně se mění daňová pravidla, mohou být nuceni rychle přejít na jiný IDR plán tak, aby stihli splnit podmínky nároku ještě do 31. prosince 2025. V opačném případě se jejich odpuštění může posunout za hranici roku 2026 a spadnout do režimu, kdy se odpuštěný zůstatek znovu zdaní.
Situace je o to citlivější, že systém už dnes naráží na zpoždění ve zpracování žádostí. Kdo se domnívá, že má na odpuštění nárok, měl by si ověřit svůj stav u správce půjčky a zvážit konzultaci s daňovým poradcem. V sázce totiž nemusí být jen výše splátky, ale i to, zda se odpuštění nestane drahým překvapením.
Zdroj: yahoo.com